Masarykova ZŠ Klánovice
Volitelné předměty se vybírají vždy na jeden školní rok. U některých se sice předpokládá, že je žáci budou navštěvovat po celé čtyři roky (např. další cizí jazyk), ale v praxi se lze po kterémkoli ročníku odhlásit. Ve vyjímečných případech lze požádat o změnu volitelného předmětu dokonce i v pololetí.
Volitelné předměty umožňují žákovi částečně přizpůsobit své studium svým zájmům a prioritám. Počet hodin v ročníku je pevně stanoven. V zásadě lze zvolit dvě cesty – buď cestu „nejmenšího odporu“, tedy vybírat si nejlehčí předměty, které žáka tolik nezatíží, nebo vycházet ze zájmů a potřeb žáka, což jednoznačně doporučujeme.
Především zájemci o studium na gymnáziu a náročných středních školách by neměli opomíjet tzv. „semináře“. Některá náročnější témata z českého jazyka nebo matematiky, která se objevují v přijímacích zkouškách na gymnázia a jsou nutná ke zvládnutí gymnaziálního studia, jsou obsažena pouze v těchto seminářích! V případě těchto předmětů důrazně prosíme rodiče budoucích gymnazistů, aby nepodlehli pohodlnosti svých potomků a na tyto předměty je v jejich zájmu přihlásili.
Volitelné předměty lze rozdělit podle několika hledisek. Podle zaměření je dělíme na:
1. studijní (další cizí jazyk, konverzace v Aj, semináře z češtiny a matematiky, informatika)
2. umělecké (ateliér, dramatická výchova, digitální foto a video)
3. praktické (sportovní výchova, přírodovědná praktika, chemická praktika, historická praktika)
Podle délky studia se dělí na:
1. Dlouhodobé – navazující. Předpokládá se docházka po několik následujících let, obvykle 6. – 9. nebo 7. – 9. (např. další cizí jazyk)
2. Jednoleté – lze je studovat pouze jeden rok, pak už ne (např. digitální foto a video lze studovat buď v sedmém, nebo devátém ročníku)
3. Neomezené – lze je studovat libovolný počet let podle nabídky a potřeby, třeba i rok vynechat a opět se přihlásit (např. ateliér).
Celý systém přibližuje následující tabulka:
| Ročník | hodin VP | nabídka VP v ročníku |
| 6. | 3 | další cizí jazyk (na výběr: německý, španělský(2), francouzský(2), anglický(1), ruský(2)), přírodovědná praktika, sportovní výchova, informatika, dramatická výchova |
| 7. | 2 | další cizí jazyk(3), přírodovědná praktika, sportovní výchova, digitální foto a video(4), dramatická výchova |
| 8. | 3 | další cizí jazyk(5), přírodovědná praktika, sportovní výchova, ateliér, dramatická výchova, seminář z Čj a M(6) |
| 9. | 5 | další cizí jazyk(5), konverzace v Aj, přírodovědná praktika, sportovní výchova, digitální foto a video(4), ateliér, chemická praktika, historická praktika, seminář z Čj(7), seminář z M(7) |
Poznámky:
(1)Pouze pro žáky s prvním cizím jazykem německým
(2)Otevřeme v případě zájmu alespoň 9 žáků
(3)Začátečníci i pokročilí
(4)Lze studovat pouze 1x za studium
(5)Pouze pokročilí
(6)Hodina týdně, střídá se Čj a M
(7)Každý týden hodina Čj a hodina M, lze i jednotlivě
Od školního roku 2013/14 je z nařízení MŠMT povinná výuka dalšího cizího jazyka v celkové časové dotaci nejméně 6 hodin týdně za celý druhý stupeň. Pro náš systém to znamená tu změnu, že v některých ročnících je volba dalšího cizího jazyka v rozsahu 2 hodin týdně povinná, takže na další volitelné předměty zbývá méně hodin. Jinak platí vše tak, jak to popisuje tento článek. V přechodném období školních roků 2013 – 15 může být v některých ročnících dotace dalšího cizího jazyka i tříhodinová. Od školního roku 2014/15 jsme zavedli povinný další cizí jazyk už od šesté třídy s dotací dvě hodiny týdně. Pro současné šesťáky tak už v 9. ročníku nebude povinný, nýbrž pouze volitelný. Toto opatření jsme zavedli proto, abychom v budoucnu mohli hodiny dalšího cizího jazyka včlenit do dopolední výuky, což v našem dosavadním systému, kdy všichni žáci nezačínali ve stejném ročníku, nešlo (někteří žáci by měli dopoledne „okna“, což je na ZŠ nepřípustné).
Kromě volitelných předmětů lze ještě v 1. až 9. ročníku studovat nepovinný předmět Náboženství. Tento předmět se do počtu hodin volitelných předmětů nepočítá.
V případě nejasností či dotazů se na nás obraťte telefonicky či mailem.
V těchto třídách se děti učí podle našeho vzdělávacího programu ŠNEK jako ostatní děti v naší škole. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že některé vyučovací hodiny probíhají nikoli v češtině, nýbrž v angličtině. Nejde jen o tzv. výchovy, ale i o některé hodiny prvouky a matematiky. Vyučující v “anglických” hodinách je přitom kvalifikovaná učitelka nebo učitel – rodilý mluvčí. Jediný předmět, jehož výuka probíhá výhradně v češtině, je Český jazyk a literatura.
Děti se tedy ve škole neučí anglicky přímo (výuka angličtiny jako cizího jazyka je u nás zavedena až od 3. ročníku), nýbrž nepřímo – tím, že jsou “uvrženy” do prostředí, kde jsou nuceny komunikovat v angličtině. Děti si tak angličtinu osvojují přirozenou cestou, vlastně jako druhý mateřský jazyk.
Tento systém pochopitelně přináší i jistá úskalí. Tato úskalí kompenzuje tzv. podpůrný program, který probíhá v odpoledních hodinách. Podpůrný program není striktně povinný, je však zásadně důležitý pro to, aby česko-anglická výuka přinesla kýžené výsledky. Skládá se jednak z intenzivní výuky angličtiny, jednak z předmětů rozvíjejících schopnosti a dovednosti dětí. Za tento podpůrný program rodiče platí. Více se o něm (a o celém česko-anglickém programu) dozvíte na webových stránkách partnerské organizace PED Academy. Na tomto webu se také můžete do tohoto programu předběžně přihlásit.
Z důvodu dvojjazyčné výuky matematiky nepoužívají tyto třídy jako hlavní učebnici matematiku prof. Hejného (nakl. FRAUS). Tato učebnice je využívána pouze jako doplňková v rámci podpůrného programu. V této třídě se také místo spojitého psacího písma učí písmo Comenia script, které je více podobné anglickému psacímu písmu.
Máte-li zájem o podrobnější informace, neváhejte se na nás obrátit telefonicky nebo mailem.
V osmi z deseti tříd na 1. stupni se naši žáci učí matematiku z učebnic Fraus. Tyto učebnice jsou vnímány trochu kontroverzně – mají nadšené stoupence i zarputilé odpůrce. Jednou z hlavních výhrad je fakt, že rodiče mnoha úlohám prostě nerozumí. Když chtějí pomoci dětem s úkolem, občas narazí na problém, který neumějí vyřešit. Proto jsme se rozhodli umístit na našich stránkách jednoduchou pomůcku, ve které se pokusíme vysvětlit některé obecně neznámé pojmy, metody a postupy.
Ty “problematické” úlohy vycházejí z určitých matematických prostředí. Ke každému prostředí zde uvádíme vysvětlující komentář, který Vám pomůže lépe pochopit konkrétní úlohy. Když si tedy nebudete vědět rady s úkolem Vašeho dítěte a ANI ONO SAMO Vám nedokáže poradit (zkuste se totiž opravdu nejdříve zeptat jeho!), pokuste se najít odpověď v tomto článku.
Upozornění: Tento článek je určen především rodičům, je psaný “dospělým” pohledem. Pro děti, hlavně v nižších ročnících (1-3), by si svět těchto učebnic měl uchovat svůj tajemný, pohádkový náboj. Prosíme, neprozrazujte jim suché matematické pozadí některých prostředí, dokud na to nepřijdou samy. Děkujeme.
Pokud Vám ani tento článek nepomůže, neváhejte nás kontaktovat. Informace o tomto systému výuky najdete i na stránkách H-MAT.
Zvířátka dědy Lesoně seznamují děti se zákonitostmi řešení rovnic. Pod zvířátky si můžete představit čísla: myš=1, kočka=2, husa=3, pes=4, koza=5, beran=6, kráva=10 a kůň=20. Tzv. maska (barevné kolečko) představuje neznámou, tedy např. x. Tři stejná kolečka jsou 3x. Kolečka různých barev představují různé neznámé (např. x a y).
Biland je vlastně dvojková soustava. Groše jsou mocniny čísla 2, tedy Ag=1, Bg=2, Cg=4, Dg=8, Eg=16… (každý groš je dvojnásobkem předchozího).
(Video: děti vysvětlují hodnoty grošů.)
Každé přirozené číslo můžete vyjádřit tak, že každý typ groše použijete nejvýše jednou, tedy 1x nebo 0x. Ve dvojkové soustavě (neboli “bilandském zápise”) pak číslo napíšete tak, že na místě “jednotek” je počet Agrošů, na místě “desítek” počet Bgrošů (dvojek), na místě “stovek” počet Cgrošů (čtyřek) atd.
Příklady:
1 je v Bilandu Ag neboli 1
2 je v Bilandu Bg neboli 10
3 je Bg + Ag neboli 11
4 je Cg neboli 100
5 je Cg + Ag neboli 101 (1×4 + 0x2 + 1×1)
třeba 30 je Eg + Dg + Cg + Bg neboli 11110 (1×16 + 1×8 + 1×4 + 1×2 + 0x1) atd.
Součtové trojúhelníky – platí základní pravidlo: každé číslo je součtem dvou čísel, ležících nad ním. Ačkoli nám někdy pomůže přemýšlení, vůbec nevadí, když děti řeší těžší úlohy metodou pokus-omyl. Alespoň si procvičí sčítání a odčítání.
Ukázka: (řešení: zleva 38, 62, 39)
Ukázka: (řešení: vlevo nahoře je 7 atd.)
Mají-li (ve vyšších ročnících) oba činitelé dvě a více cifer, postupuje se stejným způsobem jako na videu, druhého činitele (vpravo) zapíšeme shora dolů, tedy jednotky pod desítky.
“Sousedé” se říká úlohám následujícího typu:
Doplň tak, aby byl součet tří sousedních čísel 10 a součet všech pěti čísel 15.
Autobus jsou úlohy, ve kterých děti doplňují do tabulky chybějící údaje o tom, kolik lidí vystoupilo a nastoupilo na jednotlivých zastávkách a kolik jich tedy mezi zastávkami jelo v autobuse (ve vyšších ročnících jsou cestující ještě rozděleni na muže a ženy). Obecná strategie pro tyto úlohy zřejmě neexistuje, je třeba prostě použít “selský rozum”. Spíš než počítání procvičují “autobusy” logické myšlení a schopnost orientovat se v datech.
“Hadi” jsou úlohy na procvičování matematických operací sčítání, odčítání, později i násobení a dělení, například:
