Masarykova ZŠ Klánovice
Jsme základní školou střední velikosti, ve školním roce 2018/19 jsme dosáhli cílové kapacity 630 žáků. Kvůli naplněné kapacitě musíme bohužel mnoho přespolních zájemců o studium zklamat. Klánovické zájemce zatím přijímáme všechny a snad to tak bude i nadále.
Přes dvacet procent našich žáků je z okolních obcí a městských částí. S rostoucím počtem dětí v Klánovicích se však tento podíl rok od roku zmenšuje. Chodí k nám také děti z klánovického dětského domova.
Škola leží ve vilové čtvrti na okraji Prahy mezi lesy a zahradami. Máme dvě budovy, které leží naproti sobě přes ulici. V té menší, původně secesní, najdeme první a druhé třídy a také školní družinu. V té větší, funkcionalistické z roku 1933, ostatní učebny a školní jídelnu. U obou budov máme hřiště s umělým povrchem, u větší budovy také moderní sportovní halu s dvěma tělocvičnami. Obě také v roce 2009 dostaly novou zateplenou fasádu. V letech 2017 – 2018 došlo k moderní přístavbě šesti nových učeben směrem do dvora školy, máme také větší a lépe vybavenou školní kuchyň a jídelnu.
Pedagogický sbor tvoří převážně lidé, kteří svou práci dělají s radostí. Nesouhlasíme s názorem, že škola má žáky pouze vzdělávat. Snažíme se je i nenásilně vychovávat k slušnosti a vzájemné toleranci, v čemž se neobejdeme bez spolupráce rodičů dětí. I když je to stále obtížnější, většinou se nám to daří po dobrém. Při postihování podvodů nebo náznaků „šikany“ (kterým se bohužel ani my nevyhneme) však musíme přitvrdit. Nic jiného nám nezbývá, pokud chceme, aby se děti u nás cítily bezpečně. Můžete si prohlédnout náš školní řád, stejně jako poslední výroční zprávu.
Kromě školního řádu si děti v každé třídě formulují vlastní třídní pravidla chování. Aktivní studenti 4. – 9. ročníku se sdružují ve školním parlamentu, což je jakýsi kolektivní partner vedení školy. Naším cílem je, aby žáci mohli být hrdí na svou školu a učitelé zase na své žáky.
Hlavním nepřítelem školního klimatu je podle našeho názoru nuda. Snažíme se tedy, aby jí bylo co nejméně. Rodiče jsou ve škole vítáni, každý jejich námět bereme v úvahu, i když všem pochopitelně vyhovět nemůžeme.
Neodmítáme paušálně tradici české školy, ale pozorně se rozhlížíme i kolem nás a snažíme se aktivně využívat nejnovější poznatky moderní světové pedagogiky. Náš školní vzdělávací program „ŠNEK“ vychází především ze vzdělávacího programu „Začít spolu“, známého také pod názvem Step by Step. Podle tohoto programu jsme na 1. stupni pracovali v letech 1997 – 2007 a jako jedna z průkopnických škol jsme jej pomáhali „ladit“ v českých podmínkách.
Snažíme se, aby i po vyučování bylo ve škole co dělat. Smysluplnou zájmovou činnost totiž považujeme za významný prvek prevence negativních jevů (alkohol, drogy, kriminalita atd.). Záleží nám ovšem také na tom, aby i zájmové kroužky splňovaly určitá kritéria kvality. Těší nás, že o většinu kroužků je značný zájem, a to nejen mezi žáky naší školy.
Snažíme se vést děti k přirozenému zájmu o životní prostředí a přírodu vůbec, na kraji Klánovického lesa k tomu máme ideální podmínky. Nepřetržitě od roku 1996 sponzorují naši žáci tučňáky v pražské ZOO.
Snažíme se také, aby škola byla kulturním centrem městské části. Spolupracujeme s místním úřadem i nezávislými sdruženími, pořádáme akce pro děti i dospělé.
Po několika letech jsme navázali spolupráci se zahraničními školami, naše projekty v němčině sbírají každý rok mezinárodní ocenění. Je škoda, že podobně úspěšné zatím nejsou naše projekty v angličtině, každoročně však vyrážíme na jazykově poznávací zájezd (např. v roce 2019 do Švédska, předtím do Skotska atd.).
Vybavení školy se postupně zlepšuje. Máme moderní počítačovou učebnu, interaktivní tabule s připojením k Internetu ve všech učebnách, badatelskou učebnu přírodopisu, odbornou učebnu fyziky a chemie s interaktivním dotykovým panelem, moderní tělocvičnu, postupně vybavujeme i další odborné učebny. V podkroví školy máme učebny hudební a výtvarné výchovy. Díky výtahu je naše hlavní budova bezbariérová. Od roku 2012 provozujeme tzv. přípravnou třídu („nultý ročník“). Podmínkou přijetí do přípravné třídy je doporučení pedagogicko-psychologické poradny, od roku 2019 už zase není nutný odklad školní docházky.
Snažíme se vyjít vstříc požadavkům na výuku cizích jazyků. Plošné zavedení povinné výuky cizího jazyka od 1. ročníku, po němž někteří volají, se nám nejeví jako rozumné, ale od školního roku 2014/15 otvíráme každý rok kromě dvou „klasických“ prvních tříd také jednu dvojjazyčnou česko-anglickou (získali jsme povolení MŠMT). Jinak si děti od první třídy mohou vybrat z několika jazykových kroužků a škol. Od třetí třídy začíná už pro všechny povinná výuka cizího jazyka, děti jsou rozděleny do skupin podle stupně pokročilosti.
Jako první cizí jazyk učíme angličtinu (v případě dostatečného zájmu i němčinu), od šesté třídy nabízíme další cizí jazyk – francouzštinu, němčinu nebo španělštinu. V naší koncepci je další cizí jazyk povinný od 6. do 8. ročníku, v 9. ročníku už je pouze volitelný pro dobrovolníky. Volitelné předměty vůbec tvoří na 2. stupni (a především v 9. ročníku) významnou část učebního plánu, který si tak žáci a jejich rodiče zčásti určují sami. Náboženství učíme jako nepovinný předmět.
Snažíme se v rámci možností pečovat o své žáky se specifickými poruchami učení. V 1. – 5. ročníku pracují tyto děti jednu až dvě hodiny týdně v malých skupinkách, odděleně od svých tříd. Integrujeme i několik žáků s vážnějším postižením, z programu „Začít spolu“ máme rozsáhlé zkušenosti s efektivním využitím asistentů pedagoga. Ve větším rozsahu integrace nám ovšem brání nedostatek prostoru a větší počet dětí ve třídách (průměrně přes 27).
Třídní učitelka:
Mgr. Kateřina Kašparová
kasparova@zsklanovice.cz
1. Základní údaje o přípravném ročníku
Přípravný ročník je určen pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné, pro děti s poruchami pozornosti a vnímání, děti s vadami řeči.
Vzdělávání v přípravné třídě usiluje o snazší zařazení do prvního ročníku ZŠ a o dobrý start v první třídě.
Školní vzdělávací program je vypracován na základě Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání s přihlédnutím k Poznámkám k tvorbě vzdělávacího obsahu přípravných tříd ve ŠVP.
2. Organizace vzdělávání
Organizace vzdělávání v přípravné třídě je stanovena vyhláškou č. 48/2005Sb. Děti zařazované do přípravné třídy mají specifické vzdělávací potřeby v porovnání s dětmi v běžné MŠ.
Děti jsou přijímány na základě doporučení pedagogicko – psychologické poradny. Nejvyšší počet dětí ve třídě je 15. Časový rozsah vzdělávání je určen počtem vyučovacích hodin stanovených pro první ročník ZŠ – 20 hodin. Vyučovací hodiny jsou rozděleny na kratší časové úseky se střídáním činností podle potřeb dětí.
Přípravný ročník se nezapočítává do povinné školní docházky, děti se neklasifikují. K dokumentaci se používá třídní kniha a třídní výkaz.
Děti jsou vzdělávány na základě individuálních vzdělávacích plánů. Vzdělávací program trvá 1 rok.
3. Materiálně technické podmínky přípravné třídy
Přípravná třída se nachází ve staré budově ZŠ Masarykova v Praze 9 Klánovicích. Třída je umístěna v přízemí budovy.
Prostor třídy je vybaven lavicemi, skříňkami na hračky, policemi a tabulí. Na podlaze je PVC, ke hře a oddechu žáků slouží koberec.
Přípravná třída využívá školní hřiště a zahradu ZŠ, pořádá vycházky do okolí, jejichž dobu přizpůsobuje výuce. Pro hodiny TV je využívána tělocvična školy.
Stravování dětí je zajištěno ve školní jídelně.
Děti mohou využívat ranní a odpolední družinu. Jsou jim také k dispozici odpolední zájmové kroužky, které nabízí ZŠ.
Předpokládaní učitelé 1. tříd:
1.A Mgr. Monika Kubíčková
1.B Ing. Markéta Syrová, Bc.
Obě třídy se budou vzdělávat podle našeho vzdělávacího programu ŠNEK, vycházejícího z programu „Začít spolu“. Ten má oproti zcela tradiční výuce některé odlišnosti. Kromě klasicky vedených hodin pracují děti už od prvního ročníku také ve skupinách („centrech aktivity“), zařazujeme i projektovou výuku. Samozřejmostí je ranní komunitní kruh. Při výkladu látky vycházíme z pedagogického konstruktivismu, tedy klademe důraz na pochopení látky (nikoli biflování). V prvním a druhém ročníku hodnotíme děti slovně, známkujeme až od třetího ročníku. Matematiku vyučujeme nejméně v prvních třech ročnících podle metody prof. Hejného. Metodu počátečního čtení a psaní (genetická vs. analyticko-syntetická) si volí třídní učitel. Mantinely vzdělávacího programu ŠNEK jsou poměrně široké, takže vliv osobnosti konkrétního učitele na dění ve třídě je významný.
1.C Mgr. Eliška Slavíková (třída s výukou některých předmětů v angličtině)
Také třída 1.C se bude vzdělávat podle programu ŠNEK, avšak několik hodin týdně bude vedeno výhradně v angličtině. V podstatě jde o jednu hodinu každého vyučovacího předmětu týdně (kromě češtiny). Tyto hodiny vede rodilý mluvčí – vystudovaný učitel. Dětem v této třídě nabízíme (a doporučujeme!) dobrovolný podpůrný program, což je osm hodin výuky týdně navíc. Podpůrný program zahrnuje intenzivní výuku angličtiny a předměty, rozvíjející znalosti, schopnosti a osobnost dětí. Podpůrný program, který pro nás zajišťuje nezisková organizace PED Academy, rodiče hradí.
Po opakovaných zkušenostech upozorňujeme, že škola negarantuje stejného třídního učitele po celých 5 let docházky na 1. stupeň! Děkujeme za pochopení.
Šesté ročníky vždy v září vyjíždějí na stmelovací pobyt, který by měl být předpokladem dobrého třídního klimatu. Třídní klima je prioritou i nadále, každý rok třída absolvuje nějaký preventivní program s externími lektory. K práci se třídou slouží třídnímu učiteli také předmět „výchova demokratického občana“.
Výuka na druhém stupni je o něco více tradiční než na stupni prvním. I zde však hojně využíváme kooperativní výuku, projekty, kritické myšlení. Celý druhý stupeň vyjíždí v červnu na projektově pojatou školu v přírodě.
Už od šestého ročníku si děti vybírají další cizí jazyk, volí ze tří možností (německý, francouzský, španělský). Při dostatečném zájmu otvíráme všechny. Každý rok si žáci vybírají také volitelný předmět z naší nabídky, v devátém ročníku pak mají žáci pět hodin volitelných předmětů. Předměty jsou velmi rozdílné, naší snahou je, aby si každý mohl vybrat kombinaci, která mu vyhovuje.
Kromě volitelných předmětů máme některé specifické povinné předměty. Literatura je u nás samostatným předmětem, nikoli součástí výuky českého jazyka. V sedmém ročníku čeká na děti „mediální výchova“ a „osobnostní a sociální výchova“. Se třídou jako s kolektivem se pracuje v předmětu “Výchova demokratického občana”. Deváťáci zakončují studium velkoryse pojatou obhajobou „seminární práce“ z vybraného předmětu.
Kreditní systém je navržen tak, aby v maximální možné míře zohledňoval jak nadání žáka pro daný předmět, tak jeho píli a přístup k výuce předmětu. Tyto aspekty hodnocení se částečně mohou zastoupit, nikoli však zcela. Hlavními cíli tohoto systému jsou určitá objektivita hodnocení a jeho motivační charakter.
Pravidla pro hodnocení kreditním systémem:
1. Očekávané maximum (OM) je počet bodů, které v daném pololetí získá žák se zodpovědným přístupem k výuce, zvládající bez problémů výstupy daného předmětu, aniž by musel vyvinout mimořádné úsilí nad rámec běžné výuky a domácí přípravy. V našem systému je OM = 100 bodů. Skutečný nejvyšší počet bodů, který může žák získat, je pochopitelně vyšší.
2. Přepočet na známky (v případě OM = 100, jde tedy o procenta z OM):
· 90 a více bodů … 1
· 75 – 89 bodů … 2
· 45 – 74 bodů … 3
· 25 – 44 bodů … 4
· méně než 25 bodů … 5
3. Za co lze získat body:
· výkony (testy, zkoušení, výkresy, sportovní výkony…)
· referáty vč. prezentace
· seminární pís. práce (max. 2 za pololetí, ne v 1 měsíci)
· kladná aktivita v hodině
· bonusy: účast a úspěchy v soutěžích, veř. vystoupení…
· záporné body (odečítají se): za zapomenuté pomůcky, totální rozvracení vyučovacích hodin, bránění ostatním v činnosti apod. výjimečně až 10 bodů/hod.
Záporné body lze udělit pouze tehdy, pokud žák nepracuje (resp. pracuje velmi špatně), nebo vlastní vinou pracovat nemůže. Nelze je udělit za běžnou nekázeň (vyrušování apod.). Nejde o kázeňský trest!
4. Učitel na začátku školního roku, popř. pololetí, seznámí žáky s konkrétními počty bodů, které mohou získat za jednotlivé činnosti, uvedené v bodě 3.
5. Během pololetí žák získává pouze body (žádné známky). Učitel by měl hodnocení ve svém předmětu naplánovat tak, aby počty bodů rostly rovnoměrně. Body se před pololetím přepočítají na známky podle bodu 2.
6. Žákovi, který nastoupí v průběhu školního roku nebo je dlouhodobě či často prokazatelně nemocen (chybí přes 20% hodin), učitel OM sníží přímo úměrně docházce. Za nemoc se však pro tento účel nepovažují „rodinné důvody“, náhlé „nevolnosti“ apod.
7. Pokud jeden předmět hodnotí dva vyučující se stejným počtem odučených hodin, boduje každý z nich tak, aby OM=50. Pro výpočet výsledné známky se pak body od obou učitelů sečtou. Pokud počet bodů od jednoho vyučujícího přesáhne 60, body navíc se do celkového součtu nepočítají (každý tedy může udělit maximálně 60 bodů).
Volitelné předměty se vybírají vždy na jeden školní rok. U některých se sice předpokládá, že je žáci budou navštěvovat po celé čtyři roky (např. další cizí jazyk), ale v praxi se lze po kterémkoli ročníku odhlásit. Ve vyjímečných případech lze požádat o změnu volitelného předmětu dokonce i v pololetí.
Volitelné předměty umožňují žákovi částečně přizpůsobit své studium svým zájmům a prioritám. Počet hodin v ročníku je pevně stanoven. V zásadě lze zvolit dvě cesty – buď cestu „nejmenšího odporu“, tedy vybírat si nejlehčí předměty, které žáka tolik nezatíží, nebo vycházet ze zájmů a potřeb žáka, což jednoznačně doporučujeme.
Především zájemci o studium na gymnáziu a náročných středních školách by neměli opomíjet tzv. „semináře“. Některá náročnější témata z českého jazyka nebo matematiky, která se objevují v přijímacích zkouškách na gymnázia a jsou nutná ke zvládnutí gymnaziálního studia, jsou obsažena pouze v těchto seminářích! V případě těchto předmětů důrazně prosíme rodiče budoucích gymnazistů, aby nepodlehli pohodlnosti svých potomků a na tyto předměty je v jejich zájmu přihlásili.
Volitelné předměty lze rozdělit podle několika hledisek. Podle zaměření je dělíme na:
1. studijní (další cizí jazyk, konverzace v Aj, semináře z češtiny a matematiky, informatika)
2. umělecké (ateliér, dramatická výchova, digitální foto a video)
3. praktické (sportovní výchova, přírodovědná praktika, chemická praktika, historická praktika)
Podle délky studia se dělí na:
1. Dlouhodobé – navazující. Předpokládá se docházka po několik následujících let, obvykle 6. – 9. nebo 7. – 9. (např. další cizí jazyk)
2. Jednoleté – lze je studovat pouze jeden rok, pak už ne (např. digitální foto a video lze studovat buď v sedmém, nebo devátém ročníku)
3. Neomezené – lze je studovat libovolný počet let podle nabídky a potřeby, třeba i rok vynechat a opět se přihlásit (např. ateliér).
Celý systém přibližuje následující tabulka:
| Ročník | hodin VP | nabídka VP v ročníku |
| 6. | 3 | další cizí jazyk (na výběr: německý, španělský(2), francouzský(2), anglický(1)), přírodovědná praktika, sportovní výchova, informatika, dramatická výchova, ateliér |
| 7. | 2 | další cizí jazyk, přírodovědná praktika, sportovní výchova, digitální foto a video(4), dramatická výchova, ateliér, konverzace v Nj |
| 8. | 3 | další cizí jazyk(5), přírodovědná praktika, sportovní výchova, ateliér, seminář z Čj a M(6), konverzace v Nj |
| 9. | 5 | další cizí jazyk(5), konverzace v Aj, konverzace v Nj, přírodovědná praktika, sportovní výchova, digitální foto a video(4), ateliér, chemická praktika, historická praktika, seminář z Čj(7), seminář z M(7), základy marketingu (3) |
Poznámky:
(1)Pouze pro žáky s prvním cizím jazykem německým
(2)Otevřeme v případě zájmu alespoň 9 žáků
(3)Dvě hodiny týdně
(4)Lze studovat pouze 1x za studium
(5)Pouze pokročilí
(6)Hodina týdně, střídá se Čj a M
(7)Každý týden hodina Čj a hodina M, lze i jednotlivě
Od školního roku 2013/14 je z nařízení MŠMT povinná výuka dalšího cizího jazyka v celkové časové dotaci nejméně 6 hodin týdně za celý druhý stupeň. Pro náš systém to znamená, že v 6. – 8. ročníku je volba dalšího cizího jazyka v rozsahu 2 hodin týdně povinná, takže na další volitelné předměty zbývá méně hodin. Jinak platí vše tak, jak to popisuje tento článek. V 9. ročníku už další cizí jazyk není povinný, nýbrž pouze volitelný, opět v rozsahu 2 hodin týdně.
Kromě volitelných předmětů lze ještě v 1. až 9. ročníku studovat nepovinný předmět Náboženství. Tento předmět se do počtu hodin volitelných předmětů nepočítá.
V případě nejasností či dotazů se na nás obraťte telefonicky či mailem.
Vysvětlení méně známých zkratek předmětů:
ČaJS = Člověk a jeho svět – souhrnný název pro prvouku, přírodovědu a vlastivědu
ČaSP = Člověk a svět práce = pracovní vyučování, v 8. a 9. ročníku zaměřeno i na volbu povolání
VO, VZ – výchova k občanství, výchova ke zdraví
MV = mediální výchova
OSV = osobnostní a sociální výchova
LI – Literatura – hodnotíme odděleně od mluvnice (ČJ)
VDO – “Výchova demokratického občana” – třídnická hodina povýšená na předmět
Volitelné předměty:
ŠJD, NJD, FJD – D znamená “další” nebo “druhý” cizí jazyk (po angličtině)
AJK, NJK – K znamená “konverzace”
SČJ, SM, SČM – “semináře”
PP, CHP, HP – “praktika” (HP jsou ve skutečnosti jednou za 4 týdny celé odpoledne)
DFV – Digitální foto a video
SV = sportovní výchova
DV = dramatická výchova
ATE = ateliér (prohloubená VV)
ZM = základy marketingu
Pravidla používání tzv. žolíků platná od 2. pololetí školního roku 2013/2014
1.Pokud se žák výjimečně nepřipravil na hodinu a má být zkoušen, má právo využít tzv. žolík. Žák, který použije žolík, už nemůže být v dané hodině zkoušen, není-li dále uvedeno jinak.
2.Žolíky se používají na 2. stupni v předmětech hodnocených známkou. V předmětech s bodovým hodnocením nemají žádný smysl, pro tyto předměty nejsou určeny.
3.Žolík lze použít v určitém předmětu pouze jedenkrát za pololetí na ústní zkoušení či předem nehlášený písemný test. Test je hlášený v případě, že je oznámeno přesné datum a přibližný obsah učiva (příklady: slovíčka – lekce 5, sčítání a odčítání desetinných čísel, 1.světová válka atd.).
4.Učitel vyznačí využití žolíku do EŽK písmenem J místo známky.
5.Použití žolíku je nutné nahlásit vyučujícímu na začátku vyučovací hodiny nebo nejpozději v momentě vyvolání či oznámení nehlášeného písemného testu, nikoli až po zadání první otázky.
6.Žolík slouží pouze pro jednotlivého žáka, nesmí se přenechávat či prodávat.
7.V případě nepoužití žolíku v daném pololetí tento žolík propadá, do dalšího pololetí se nepřevádí.