Naše smrtící dvojče - Venuše


Kdysi se domnívali, že povrch Venuše je jako parná džungle; dnes víme, že je to dusivé peklo. 


 
Profil Planety Venuše :
Název : Venuše
Vzdálenost od Slunce : Maximální : 109,0 milionů km
Minimální : 107,4 milionů km
Střední : 108,2 milionů km
Rovníkový Průměr : 12 102 km
Úniková Rychlost : 10,36 km/s
Střední Oběžná Rychlost : 35,03 km/s
Doba Oběhu Okolo Slunce : 224,7 pozemských dnů
Doba Rotace : 243,01 pozemských dnů
Teplota na povrchu planety : 465 °C
Atmosférický Tlak : 94násobek zemského
Hmotnost : 82 % Země
Excentricita Dráhy : 0,007°
Sklon Dráhy k Rovníku : 177,3°
Albedo (odrazivost) : 0,64
Přitažlivost na Rovníku : 88 % zemské
 

            Co do velikosti a hmotnosti je Venuše dvojčetem Země. Po Měsíci je to zároveň náš nejbližší soused, který se dostává až do vzdálenosti 42 milionů km od Země. Protože Venuše obíhá kolem Slunce na bližší dráze než Země, dostává od Slunce i příslušně více tepla. Toto teplo navíc, spolu s tím, že Venuše je obklopena hustou atmosférou především z oxidu uhličitého, která vytváří mohutný skleníkový efekt, způsobuje, že na Venušině povrchu nemůže existovat kapalná voda - vypařila by se. To má za následek, že všechna voda na této planetě se vyskytuje ve formě hustých mraků, jimiž není vůbec vidět na povrch. Atmosférický tlak na Venuši se rovná asi tisícinásobku tlaku zemské atmosféry, a je tedy podobný, jaký bychom zakusili 1000 m pod hladinou moře. Venuše má aktivní sopečnou činnost a teplo pod její vnější kůrou uvolňuje průduchy sopek obrovská množství oxidu siřičitého do atmosféry, kde z něho vzniká kyselina sírová. Nejvyšší vrstvy atmosféry se pohybují rychlostí okolo 400 km/h, takže se zdá, že se Venuše otočí kolem své osy jednou za čtyři pozemské dny. Víme ovšem z údajů vesmírných sond, že ve skutečnosti se Venuše otočí kolem vlastní osy jednou za 243 pozemských dny. Je zvláštní, že Venuše se otáčí v opačném směru než většina ostatních planet. Je to možná proto, že Země svou přitažlivostí fixovala Venušinu rotaci tak, že ji přizpůsobila oběžné dráze Země, takže dnes k nám Venuše obrací vždy stejnou tvář, prochází-li perigeem, tedy místem, kde je Zemi nejblíže.